V atmosféře nadšeného vlastenectví krátce po založení Československa byl vybudován v prostoru Kotouče „Národní sad“, který byl slavnostně otevřen v roce 1922. Tato galerie v přírodě představuje ve formě bust a pamětních desek významné osobnosti českých národních dějin a kultury. Dnešní sochy rozmístěné po Kotouči jsou jen kopie skutečných uměleckých děl.
Základní škola u vchodu do Národního sadu byla otevřena v roce 1910. O její výstavbu se zasloužil MUDr. Adolf Hrstka. Ve svých počátcích sloužila i jako muzeum k uměleckým výstavám.
Ve vstupní části sadu stojí sousoší od akademického sochaře Františka Juraně připomínající oběti I. a II. světové války. Jsou zde uvedena jména všech štramberských občanů, kteří zahynuli v dobách válečných. Na skále s nápisem Ave Maria stojí krásná socha Madony, která byla z vděčnosti za záchranu kraje ve 2. světové válce v roce 1946 pořízena věřícími občany Štramberka. Jedná se o dílo akademického sochaře Vojtěcha Hořínka.
V kapličce bývalé křížové cesty, kterou zde ke kostelům na vrcholu vedli Jezuité, byl umístěn Valašský betlém, který podle návrhu frenštátského umělce Břetislava Bartoše vyřezal profesor Alois Balán. V roce 1992 byl zcizen, nyní je nahrazen dřevěným betlémem od místního řezbáře.
V roce 1960 byla na území Národního sadu o rozloze 24,61 ha vyhlášena Národní přírodní památka Šipka, světově proslulá archeologická lokalita. Vrch Kotouč je celý z vápence. Vápence se ukládaly v blízkosti velkého korálového útesu daleko odtud. Pak se lámaly, sesouvaly, hromadily, částečně rozpouštěly, míchaly s jinými horninami, posunovaly a sesunovaly. A dnes jsou zde. A s nimi i zkameněliny rostlin a živočichů, kteří na korálovém útesu měli svůj domov. Nalézt zde můžeme například korály, amonity, belemnity, lilijice, ježovky, zuby žraloků, ryb a mnoho dalších pozůstatků života z druhohorního moře.