Budete-li u Raškova kamene, budete stát u korálového útesu! Tedy alespoň u jeho malého kousku. Tento kamenný blok z bělostného vápence se ve druhohorách odtrhl od korálového útesu daleko na jihu, sesunul se do mořské hlubiny a ve třetihorách byl přesunut sem. Jeho okolí proto tvoří slíny, jíly a vápence bašského souvrství. Dnes tu ční nad údolím jako přírodní útvar Raškův kámen (492 m n. m.) a je skutečnou perlou kopřivnických hor.
Jeho bělostná barva upoutá už z dálky a upozorňuje nás na to, že je tvořen štramberskými vápenci (kopřivnické vápence jsou křídového stáří a načervenalé). Na nejvyšším místě skály byl v roce 1952 vybudován železný vyhlídkový můstek. Jeho výška nad přístupovou cestou je 50 m. Z můstku se naskýtá úchvatný pohled ve směru ke štramberskému Kotouči, na masiv Červeného kamene (690 m n. m.) a na část města Štramberka.
Tři pověstné buky
V okolí Raškovy skály se nachází tři památné stromy. V bezprostřední blízkosti skály roste výrazný Raškův buk. Pod skalisky Raškova kamene se nachází Ondrášův buk. Pověsti vyprávějí o zbojníku Ondrášovi, který tudy chodíval z trhů ve Frenštátě. Buk Černých myslivců připomíná členy myslivecké družiny. Každý rozkaz, každý rozmar jejich pána jim byl zákonem. Příběhy o jejich osudech volně zpracovala autorka Růžena Svobodová v knize Černí myslivci.
Víte, že…
…unikátní vápencové skalisko je nazváno podle původního majitele okolních lesů zemana Rašky?
...také v kopřivnických horách zkoušeli lidé hledat uhlí? Až z Čech přišli na příkaz zemana Rašky horníci, aby uhlí nalezli. Připomínají to tzv. „Havířské ďury“ – zbytky jam a hald, které tu zanechali.