Hřeben Brd (485 m n. m.) - Kdybyste se přenesli do druhohor, našli byste na tomto místě moře… V hlubokomořské pánvi stovky kilometrů na jih až jihovýchod odtud se tenkrát usazovaly dnešní okolní horniny. Příboj moře na vzdáleném pobřeží omílal jurské vápence. Valouny klouzaly do mořské hlubiny, kde se míchaly s bahnem a pískem. A pak se v třetihorách země dala do pohybu, aby tyto usazeniny přihrnula až sem. Tak vznikly chlebovické slepence. Vápenec se zde těžil v drobných selských lomech, ze kterých se dochovaly jen pozůstatky těžebních jam. Největší z nich „Novosadova“, která bývala dříve zaplavena vodou, má průměr 15 metrů. V místě, kde hřeben Brd přechází v masiv Pískovny, na Záhuří stávaly polní vápenky. Ještě v druhé polovině 19. století bylo Záhuří bezlesé a byla zde drobná políčka kopřivnických domkařů.