Vysoká skalní stěna se zdvihá nad lesem. Štramberské vápence jsou tu vystřídány jinými horninami – bašskými pískovci. Ty jsou měkčí než vápenec a tak v daleké minulosti snadněji zvětrávaly a byly odnášeny vodou a větrem. Jejich odnosem byl vypreparován vápencový skalní útes vysoký 3 až 10 m – Jurův kámen.
Příhodné přírodní podmínky, nepřístupné skalní srázy a blízkost Moravské brány, významného průchodu pohraničními horami a důležité obchodní trasy, tzv. „Jantarové stezky“, lákaly k osídlení Kotouče odnepaměti. Počátky osídlení Kotouče spadají do poslední doby ledové, před 32 000 lety. Kotouč obývali neandrtálci, ke konci doby ledové magdalénienští lovci sobů, v neolitu (kolem roku 3 600 př. n. l.) první zemědělci.
Na Kotouči bylo nalezeno velké množství předmětů z různých kultur – zbraní, ozdob, střepů z doby eneolitu, dob bronzových, … Sídlily zde kultury lužických popelnicových polí, slezskoplatěnické, půchovské, … Předpokládá se, že na Kotouči v období 9. – 11. století stálo slovanské hradiště. Roku 1956 byl na bývalé Panské vyhlídce nalezen velký sklad bronzových předmětů. Takovéto bronzové poklady byly v minulosti na Kotouči nalézány často – jehlice, sekyry, srpy, spony, náramky, …
Byl zde nalezen nejstarší stříbrný předmět na našem území – stříbrná puklice, a dvě vzácné měděné sekyrky ve tvaru klínu z doby eneolitu (3 400 – 2 600 let př. n. l.). V dnes již odtěžené jeskyni Čertova díra byla objevena roku 1886 Karlem Maškou dosud největší penězokazecká dílna z 2. poloviny 15. století.
Na vyhlídce Jurova kamene je instalována busta Bedřicha Smetany. Jedná se o studii k pomníku Bedřicha Smetany v Litomyšli, na které pracoval akademický sochař Jan Štursa v letech 1923-24. Pomník byl odhalen 20. července 1924.
V Jurově kameni jsou vyvinuty drobné krasové dutiny, tzv. abri. Tyto jeskyňky a skalní převisy vznikaly hlavně mechanickým zvětráváním. Voda se podílela jen na utváření detailů. Největší jeskyní je Jurova jeskyně, ve svahu nad bustou Františka Palackého. Je 5 m dlouhá, 3 m široká a 3 m vysoká. Ve výklenku zakončujícím tuto jeskyňku lze najít i drobnou výzdobu z krystalického vápence – sintru.
Jurův kámen je jediným rozsáhlým výchozem štramberských vápenců v oblasti, který nebyl v historii dotčen těžbou a má tudíž přírodní reliéf.